Jižní tým se na konci léta znovu vydal do našeho Nového světa. Stejně jako sever jsme navazovali na společný pobytový příběh, tentokrát jsme se ale vydali vlastní cestou. Bezpečná obydlí už jsme z minulého setkání měli, a tak před námi stála další výzva: co všechno je potřeba k tomu, aby náš svět nejen přežil, ale začal opravdu fungovat? 

Hned po příjezdu se objevil náš starý známý vědec Franta se zásadním vynálezem – blokátorem théta vln, který měl Nový svět chránit před dalším nebezpečím. Jeho provoz však vyžadoval neustálou péči. Děti se proto pustily do přemotávání klubíček, třídění korálků nebo přenášení kamenů a na vlastní kůži si vyzkoušely, jaké je dělat stále dokola stejnou práci. Odtud už byl jen krok k přemýšlení nad každodenními povinnostmi – které nás často nebaví, ale bez nichž se společný svět jednoduše neobejde. 

S údržbou blokátoru nakonec nabídla pomoc stavitelka Věrka. Měla ale jednu podmínku: za svou práci chtěla dostat zaplaceno. Jenže čím, když v našem světě zatím žádné peníze neexistovaly? Děti si postupně vyzkoušely směnný obchod, placení kameny i korálky a samy přicházely na to, co je na jednotlivých způsobech nepraktické. Nakonec si vytvořily měnu vlastní. U peněz jsme ale rozhodně nezůstali celý pobyt. Nechyběly ani sportovní aktivity a výlety.

V tématu peněz jsme pokračovali při finančním trojboji. Děti přemýšlely nad tím, na co by chtěly spořit, co skutečně potřebují a co naopak jen chtějí. Vyzkoušely si vybavit pokoj s omezeným rozpočtem, poradit si s nečekanými výdaji a při únikové hře se pustily také do tématu půjček, smluv a podvodných zpráv. Peníze tak tentokrát nebyly jen součástí příběhu, ale hlavně příležitostí vyzkoušet si situace, se kterými se budou běžně setkávat i mimo náš Nový svět. 

A právě Věrčina první výplata nás nakonec přivedla k poslednímu úkolu. Peníze už sice měla, jenže je nebylo kde utratit. Nastal tedy čas začít přemýšlet nad skutečným městem. Co v něm nesmí chybět? Škola, obchod, nemocnice, sportoviště, doprava, kultura, nebo něco úplně jiného? Děti získávaly nejrůznější budovy a místa, a nakonec společně rozhodovaly, co je pro fungující město nejdůležitější a co by v něm mělo vzniknout jako první. 

Za několik společných dní tak i jižní Nový svět zase o kus vyrostl a na konci pobytu už bylo jasno i v tom, co by v něm mělo vzniknout jako první. Děti si odhlasovaly hospodu, takže o první plánovanou stavbu máme postaráno. Jak bude její budování pokračovat a co dalšího náš svět čeká, zjistíme už na začátku října, kdy se do něj společně znovu vrátíme.